Burt Munro – Offerings to the God of Speed

Zobrazeno v: Vše o tuningu | Historie auta a tuning Datum: 01.04.2009 18739 x přečteno Celým jménem Herbert James Munro je legendou Nového Zélandu a to především v motoristických kruzích. Ve svých 68 letech v roce 1967 totiž zajel na svém motocyklu Indian Scout z roku 1920 světový rychlostní rekord, který dodnes nikdo nepřekonal.

Burt se narodil 25. 3. 1899 v městečku jménem Invercargill na jihu Nového Zélandu jako jedno z dvojčat. Jeho sestra zemřela při porodu a Burtovi doktoři předpovídali se štěstím dva roky života. Naštěstí se ale mýlili. Mladý Burt vyrůstal na farmě a jediným oproštěním od nudného života byla projížďka na rychlých koních, které chovali jeho rodiče. Během první světové války Burt neváhal a sotva dosáhl požadovaného věku, narukoval do armády, aby “poznal svět“. S příchodem a rozšířením automobilů a motocyklů se jeho touha po vzrušujícím životě ještě znásobovala a přestože byl rodinou od této myšlenky odrazován, dostal se na jednom ze svých prvních strojů “Clyno“ pořízeném v 15ti letech na špici motoristických závodů Nového Zélandu. Zpočátku na pláži Oreti Beach v Invercargillu, na nedalekém okruhu Fortrose a později i na závodech v Melbourne a to v nespočtu disciplín jako silniční závody, drag, trial, jízdy dovrchu a další. Účastnil se dokonce i tzv. ekonomických jízd, kdy se mu podařilo na jeden galon paliva ujet 116 mil. V roce 1920 Burt ale Clyno prodal a pořídil si Indian Sout, kterému zůstal věrný až do smrti.

Burtův Scout byl jedním z prvních které sjely z výrobní linky vůbec. Jednalo se teprve o 627 kus a když si jej Burt odvážel domů, byl v naprosto sériovém stavu. Již jako nový neplatil Scout za příliš rychlý stroj (nedosahoval více než 55mph) a Burtovi trvalo celých 47 let než dokázal pokořit vysněnou hranici 200 mil za hodinu. Po celou dobu úprav Burt bojoval s nedostatkem času a peněz. Zpočátku pracoval jako prodavač motocyklů a noci trávil v dílně prací na svém Indianu. Stávalo se tedy že někdy vůbec nespal a do práce chodil rovnou z dílny. Koncem čtyřicátých let ale odešel z práce věnoval se úpravám Scoutu na plný úvazek, což znamenalo okolo šestnácti hodin denně. Všechno nářadí a díly si Burt vyráběl sám a to i bez výraznějšího vzdělání v tomto směru. Slitinu pro odlévání pístů například připravoval ve starých plechovkách a jediným pomocníkem mu byl mikrometr.

Nejvýznamnější z Burtových jízd na týdnu rychlosti v Bonneville se udála v roce 1967. Letmou míly proletěl Burt rychlostí 205,67mph, což je 311kmh. Zdá se to až neuvěřitelné že před více než 40 lety s podomácku upraveným motocyklem dosáhl rychlosti dnešních soutěžních speciálů vyvíjených v laboratorních podmínkách, pomocí nejnovějších technologií a nejkvalitnějších materiálů. Při této jízdě už ale z Indiana mnoho sériového nezůstalo. Motor s označením 50R627 byl “převrtán“ z původního obsahu 600ccm (37 kubických palců) na 950cmm (58 kubických palců). Úhel rozevření válců byl 42 stupňů (například největší rival Harley Davidson používal 45 stupňů). Rozvod byl v sérii řešen v té době běžným systémem postranních ventilů, Burt jej později přestavěl na vlastní čtyř vačkový systém s ventily shora, v hlavách válců. Ručně ovládaná třístupňová převodovka se spojkou ovládanou pedálem byla upravena. Rám motocyklu byl svařen z trubek a měl tvar dvojité kolébky. V zadní části byl Scout tuhý, vpředu umožňoval pružení asi dvou palců. Burtovým výtvorem byly i nádrž, setrvačník, řemenice, písty, pro které vyvinul vlastní slitinu, vačky, dokonce i celý systém mazání. Řídící tyče vyřezal z náprav traktoru a nakonec vytvrdil až na pevnost 143 tun v tahu. Tato úprava sice trvala pět měsíců ale tyče fungovaly celých dvacet let i při nejostřejších jízdách. Dále Burt zkonstruoval vlastní spojku ponořenou v oleji, která využívala řízení tří řetězů a produkovala tlak tisíce liber. Burt se ale nevěnoval pouze mechanickým částem motocyklu. Jeho vlastním návrhem je po několika pokusech a testech s aerodynamikou i celá kapotáž Scoutu.

Příběh Burta Munroa je zachycen ve filmu režiséra Rogera Donaldsona s názvem “The World´s Fastest Indian“ (v české verzi “V Zajetí Rychlosti“) s Anthony Hopkinsem v hlavní roli. Film získal zatím devět různých cen a pět nominací, především na území Austrálie a Nového Zélandu.

The World´s Fastest Indian Trailer

Rekordy, úspěchy

• 1940 - první Burtův rychlostní rekord Nového Zélandu – 120,8mph (platil po 12 let)
• 1957 - rychlostní rekord na Open Beach na Novém Zélandu – 131,38mph
  rychlostní rekord v kategorii do 750ccm v Christchurch – 143,59mph
• 1962 - světový rychlostní rekord v Bonneville s motorem 850ccm – 178,971mph
• 1965 - ¼ míle v Invercargillu za 12,31s
• 1966 - světový rychlostní rekord – 168,066mph
• 1967 - rychlostní rekord v Bonneville ve své třídě s motorem 950ccm – 183,586mph (kvalifikace 190,07mph – nejvyšší dosažená rychlost na stroji Indian vůbec)
• 1975 - rychlostní rekord na Oreti Beach v Invercargillu – 136mph
• 1977 - Australský rychlostní rekord v jízdě se sidecar – 90mph

O své nejrychlejší jízdě v Bonneville řekl Burt časopisu Motorcyle New Zeland v roce 1973 toto :
“V šedesátém sedmém jsme letěli jako bomba. Zhruba v půlce jízdy jsme se začali dost pohupovat. Abych ji uklidnil, musel jsem si poposednout výš. Proud větru mi strhnul brýle a doslova mi tlačil oči do hlavy. Vůbec nic jsem neviděl. Byli jsme daleko od čáry a tak jsem ji položil. Pár škrábanců ale jinak nic.“
Burt právě popsal co se odehrávalo při rychlosti téměř 206 mil za hodinu.