Airride, aneb vzduchové podvozky

Zobrazeno v: Tuning - podvozek, brzdy Datum: 27.08.2009 28695 x přečteno Ač většina z nás, jezdících s upraveným podvozkem, se asfaltu přiblížila, jsou i tací, co se přiblížili podstatně víc. Zároveň ale nemusí sledovat každý metr silnice s očekáváním smrti olejové vany.

Myslím na vzduchové podvozky, úpravu která umožní nastavovat světlou výšku v rozmezí několika centimetrů díky upouštění, či přivádění vzduchu do tlumičů – měchů. Existuje celá řada vzduchových podvozků a systémů, od custom sad pro stavbu showcars, až po sady zaměnitelné se sériovými tlumiči. Samozřejmě se dají jednotlivé části koupit samostatně, takže stavba je na vás...

 

Kdo se vzduchovými podvozky začal?

Pokud se na vzduchový podvozek nedíváme jako na nástroj pro stavbu showcars, kdy auto na parkovišti válíme po zemi, ale z praktičtějšího hlediska, nabízí se dvě hlavní výhody. Za prvé, možnost nastavení světlosti vozidla na našich silnicích bohatě využijeme a to nejen ve městech při přejíždění příčných prahů. Bohužel. Za druhé, jízda na vzduchovém polštáři je komfortnější. Tyto vlastnosti nabízí automobilkám možnost posunutí se u vozů vyšších tříd ještě o level výš. Dnes je asi nejvýznamnějším producentem vzduchových podvozků Citroën. Jeho vývoj sahá až do padesátých let, jak ostatně ukazují dobová propagační videa o kousek níž :) Průkopnický model DS - Desirée Spéciale (btw nedávno zvolen nejkrásnějším autem všech dob) byl už v roce 1955 osazen hydropneumatickými tlumiči, plněnými plynem, který dodávalo hlavní čerpadlo. Toto čerpadlo zároveň dávalo tlak posilovači řízení a brzdám. DS ve své době představovalo technickou revoluci a dvacet let se vyrábělo beze změny (kromě zapuštěných předních světel pozdějších modelů).

 

Výhody, nevýhody vzduchových podvozků

Dvě největší výhody vzduchových podvozků jsem už zmínil. Opomenu-li další – to že ten kdo se v dnešní době prohání v DSku s funkčním podvozkem je prostě bourák, poskytují měchy ve spolupráci se stavitelnými tlumiči a řídící jednotkou podporu v podobě vyrovnávání náklonu vozidla v zatáčkách, při brždění atd. Jako nevýhodu bych viděl především složitost těchto systémů, tudíž nároky na údržbu, servis atd. U starších, nebo opotřebených systémů vyšší poruchovost a s tím spojené náklady…

 

Funkce

Kompresor (1), umístěný nejčastěji v kufru, místo rezervy, vyrábí tlakový vzduch a ten skladuje v tlakové nádrži (2). Její velikost záleží na výkonu kompresoru a použitým podvozku. Ty “obyčejnější“ budou logicky dávat míň tlaku a zásobu doplní pomaleji. Vzduch se rozvádí pomocí ventilů (3) z nádrže hadicemi (4) ke tlumičům (5), nebo aspoň měchům na nápravách (6) - podle toho, jakou sadu používáme. Tam plní pryžové vlnovce - měchy a tím zvyšuje nebo snižuje světlost auta. Soustava obsahuje navíc čidla (7) a odlučovač vody (8) pro kompresor. Nebo dálkové ovládání (9).

 

Montáž

Pokud jde o montáž, bavil bych se o kitech zaměnitelných za sériové tlumiče. Jestli se pokusit sám, nebo montáž svěřit firmě, záleží na tvojí zručnosti. Osobně bych si to zkusil, ale radši pod dohledem někoho zkušenějšího. Výměna tlumičů, usazení kompresoru a zásobníku vzduchu, vedení hadic, apod. asi nebude problém. Poradil bych se ohledně kompresoru, jestli nejsou zvláštní nároky na chlazení, jak dostatečně odhlučnit atd. S čím bych měl určitě problém, je zapojit elektriku :D

Oto Přikryl - Renault Clio II (1.2 Sport)